Aleje k české krajině neodmyslitelně patří. Mají mnoho významů a jedním je, že zvyšují pestrost a zlepšují prostupnost krajiny, jsou významným estetickým prvkem a zlepšují podmínky pro biodiverzitu v krajině. Zároveň zdůrazňují dominantní místa v krajině a přivádějí návštěvníky k zajímavým přírodním útvarům, lidským sídlům či jednotlivým stavbám.
V Čechách jsou první zmínky o stromořadích z doby krále Karla IV. První doložené stromové aleje se nacházely na území hlavního města Prahy a spojovaly významné části a Pražský hrad. Většina stromových alejí byla vybudována v období baroka, kdy jimi šlechta zvýraznila podjezdy zámků a nádvoří.
Koruny stromů byly často dokonale symetricky upravovány. Nejběžnějšími dřevinami byly Tilia, Quercus a Populus. Uličky byly často posety kapličkami nebo kříži. Na venkově je často tvořily ovocné stromy. Za vlády Marie Terezie v roce 1752 byla povinnost vysazovat stromy podél cest stromových alejí, doporučené stromy Tilia, Morus, Sorbus, Fraxinus, Juglans a plané ovocné stromy.
Příkladem je obec Sobětuchy, která leží nedaleko města Chrudim. Obec se nachází na pomyslném přechodu mezi urbanizovanou krajinou "Polabí" a krajinně chráněným územím "Železné Hory". Celkově se jedná o pátý nejlidnatější urbanizovaný prostor v ČR, a proto je snaha o navrácení přírodních krajinných prvků velmi důležitá. V tomto případě se jednalo o výsadbu stromové aleje "Perný kopec" v délce 656 m. Cílem bylo obnovit propojení sousedních obcí „Sobětuchy“ a „Rabštejn Lhota“, zvýšit biodiverzitu, nabídnout občanům místo k procházkám a odpočinku.
V roce 2019 bylo doporučeno k výsadbě 78 stromů a 520 keřů. Hlavními druhy jsou například Quercus robur, Pyrus communis, Malus silvestris, Acer campestre, Tilia cordata a Prunus Avium a 5 odrůd keřů.
Následně bylo na základě návrhu občanů, v návaznosti na historické tradice, rozhodnuto v roce 2020 vybudovat v aleji malý kostelní prvek, „kaple čtyř svatých“.

https://rareplaces.cz/kaplicka-ctyr-svatych/5678/
http://aleje.org/o-alejich/aleje-v-nasi-krajine
https://adopcepamatek.cz/blog-veskere-prispevky/aleje-davaji-ceske-krajine-tvar-uz-od-doby-baroka/
https://www.csopvlasim.cz/aleje-a-remizy-v-krajine/  
https://alejroku.cz/
http://aleje.org/o-alejich/evropske-aleje

Přímý CUR:
CUR 13- Přijmout naléhavá opatření v boji proti změně klimatu a jejím dopadům
 

Nepřímý CUR:
CUR 15 - Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů a rozšiřovat biologickou rozmanitost.

CUR 11 - Učiňte města a lidská sídla bezpečná, odolná a udržitelná

Odůvodnění:

1.    CUR 13 - Výsadba a obnova stromových alejí pomáhá chránit městská a venkovská místa před klimatickými změnami

2.    CUR 15 - Výsadba a obnova stromových alejí zvyšuje estetickou kvalitu, biodiverzitu a činí lidská sídla zdravějšími.
3.    CUR 11 - Zajistit pro venkovské obyvatele pěkné a příjemné místo pro odpočinek a volný čas

1. Ve kterém období byly zakládány stromové aleje?
2. Jaké stromy se většinou vysazují v alejích?
3. Jaké jsou výhody stromových alejí?
 

Ve 2. polovině 20. století probíhalo kolektivizace půdy a využívání výkonné mechanizace. Aleje stromů postupně mizely z krajiny. V posledních letech vznikají občanské iniciativy za zachování a obnovu alejí. Příkladem je „Arnika“ (nezisková organizace), která usiluje o lepší životní prostředí, mapuje roztroušenou zeleň v krajině a vyhlásila soutěž na téma „Stromová alej roku“. To má podpořit zájem lidí o krásný prvek krajiny a podpořit snahu občanů o přestavbu a výstavbu nových tříd. Historické stromové aleje jsou fyzickým pozůstatkem historie a ilustrují myšlení jejich tvůrců.
Kromě estetické kvality mají aleje mnoho ekologických funkcí, působí jako větrolamy a tím snižují erozi půdy a výpar vody, poskytují úkryty zvířatům, snižují prašnost a zachycují znečišťující látky z ovzduší.

Ludmila Kabelová, Michaela Vachunová and Roxana Vachunová
Spolek absolventů a přátel zemědělské školy v Chrudimi z.s.