Gabiony jsou drátěné konstrukce plněné přírodním kamenem, které se ve stavebnictví využívají již od dob Leonarda da Vinciho. Měřitelné studie v současnosti prokázaly, že v porovnání s betonem mají gabiony o 80% nižší uhlíkovou stopu. Toho se podařilo dosáhnout díky šetrnému, ekologicky nenáročnému výrobnímu procesu a materiálům, ze kterých jsou gabiony vyráběny. Gabiony přispívají k dlouhodobé udržitelnosti životního prostředí hned několika způsoby:
100% Recyklovatelnost gabionů je nevyvratitelným důkazem jejich vysokého, environmentálního významu pro naši planetu. Ocel, která je použita při jejich výrobě, je nejvíce recyklovaným materiálem na světě. Více než 90% použité oceli se opětovně recykluje, aby mohla být nově použita při výrobě aut, stavebních konstrukcí, strojů či obalů. Pro srovnání, v EU se celkově zrecykluje jen něco přes 30% všech vyrobených plastů. Druhou a zároveň i nejvýraznější stavební složkou gabionu je kámen. Ten se přímou cestou vrátí zpět do přírody a bez jakýchkoli vedlejších vlivů tak ukončí nenáročný proces recyklace gabionů. Gabiony splňují ta nejpřísnější kritéria pro použití stavebních materiálů v přírodě.    
Dlouhodobá životnost
V současném světě je zvyšující se doprava jednou z veličin, která přetváří naše životní prostředí. Využití gabionů umožňuje rorůstání kořenů rostlin z vnějšku i zevnitř, což současně přispívá ke zlepšení jejich statiky. Listy těchto rostlin pomáhají snížit podíl uhlíku v ovzduší, které zapříčinily výfukové plyny z aut. Snad nejdůležitější vlastnost gabionů je jejich vysoká životnost, a to na minimálně 50 let. 
Gabiony lze variabilně přizpůsobovat výškově, směrově, plnit variabilním materiálem v závislosti na prostředí, do kterého ho vkládáme, a účelu, kterému bude sloužit (protihlukový, protierozní, stabilizující, okrasný..). 
 
Ochranná gabionová zeď: Teplého ulice, Pardubice – Dukla
Při zakládání gabionových zdí se budují základové pásy ze štěrku pod gabionovými konstrukcemi, které podporují zadržování vody v urbánním prostředí – zde tvoří „zásobníky“ podzemní vody pro okolní dřeviny – po vydatnějších srážkách poskytují čas půdnímu horizontu pro dokonalejší vsakování srážkové vody. Spolu s přilehlými mlatovými cestami tvoří vsakovací kolektory, ze kterých stromy a keře čerpají vodu, která by jinak byla převedena povrchovým odtokem do městské kanalizace.
Přísypy gabionových zdí jsou ze 2/3 štěrkové, to podporuje stabilitu zdí a současně zvyšuje možnost vsakování dešťových srážek. Povrch štěrkových přísypů je zasypán vytěženým materiálem z prostoru, kde byly vybudovány štěrkové základy gabionových zdí a mlatových cest. Do přísypů se použil zbytkový a nevhodný kamenný materiál, který nebyl vhodný pro  skládání do gabionových košů (příliš velké nebo příliš drobné kameny). Tím se současně podpořila ekonomičnost výstavby a bezodpadovost (žádný odvoz nadbytečného materiálu  –  všechny výkopky a zbytný materiál z  lomového kamene byly zapracovány do modelace výsledného terénu) průchod gabionovou zdí je umožněn zahnutými uličkami, aby hluk z ulice nemohl procházet přímo – zeď je překážkou v jeho šíření. Při výstavbě nebyl skácen žádný strom – díky možnostem výstavby z gabionů byla zeď rozvlněna, aby procházela mezi jednotlivými stromy a minimálně narušovala jejich kořenový systém (na obrázku javor cukrový, kde se opatrně obnažily kořeny, provedl se zásyp podkladového štěrku, na kterém se zeď obloukem převedla bez jeho poškození – 6 let po výstavbě je strom v dobré kondici). Zeď je v některých místech již zcela pokrytá přísavníky a břečťany. Díky štěrkovému podloží zdí a mlatových cest má zeleň dostatek vláhy i suchých letních měsících, kdy je už trávník ve špatné kondici. Struktura gabionových zdí s množstvím nepravidelně velkých spár mezi kameny, kde jsou ocelové klece z pohledových stran vyskládány z větších plošších kamenů a ve středové části vyplněny drobnějším štěrkem, podporuje druhovou biodiverzitu, tvoří úkryty pro hmyz a drobné obratlovce jako jsou ještěrky a ptáci. 
Pro zvýšenou protihlukovou funkci lze doplnit do jádra gabionů kapsy z geotextilie s jemnými frakcemi kameniva. Jemnější materiál má větší schopnost pohlcovat ruch z ulice (menší odrazivost a větší plocha). Současně poskytuje oporu pro pnoucí rostliny (cíleně vysazené rychle rostoucí přísavníky, břečťany, trubače a plaménky) sloužící k ochlazování prostředí v letních měsících. Cílená výsadba byla provedena v rámci stavby a dále je rostlinný pokryv gabionoých bloků ponechán přirozenému vývoji bez výrazných zásahů. Popínavá zeleň je součástí protihlukového efektu zdi a současně zadržuje polétavý prach (PM10) z přilehlé frekventované komunikace.
 

https://gabionylemon.cz/clanek/8/gabiony-a-jejich-vliv-na-zivotni-prostredi
https://www.mujdumkrokzakrokem.cz/gabionove-steny-vhodny-doplnek-nejenom-pro-moderni-zahrady/
https://desaterotvariosobnosti.cz/proc-se-instaluji-gabiony/
 

Přímý CUR:

• Zajištění měst, aby byla bezpečná, odolná a udržitelná (CUR 11)

INepřímý CUR:

• Podporovat udržitelné ekosystémy a rozšiřovat biologickou rozmanitost (CUR 15)
• Hospodaření s vodou (CUR 6)

Odůvodnění:

• CUR 11 Zlepšení lidského života ve městech a ochrana lidského zdraví.
• CUR 15 Rozšířit biologickou rozmanitost a ekosystémy.
• CUR 6 Půda kolem gabionových stěn zvyšuje možnost absorpce dešťových srážek.

1.    Proč je gabionová zeď tak šetrná k životnímu prostředí?
2.    Jakým způsobem gabionová zeď zvyšuje místní biodiverzitu?
3.    Jakým způsobem gabionová zeď zlepšuje lidské prostředí a životní prostředí?

Prachové částice
PM10  (PM10 – Particulate Matter10 = prachové částice, menší než 10 mikrometrů)
Částice menší než 10 µmse mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku adsorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.  
Hluk
Deficit ticha, nebo-li hluk, bývá často příčinou závad a poruch pozornosti a paměti, myšlení, usuzování, snižuje tělesnou i duševní výkonnost. Zapříčiňuje také únavu až vyčerpání, emoční labilitu, někdy i agresivitu a deprese, poruchy spánku. Může zvyšovat krevní tlak, zrychlovat srdeční tep. Mezi účinky dlouhodobého, chronického hluku se dokonce uvádí i snížení imunitních schopností člověka a možnost infarktu.
 

Jiří Janoš, Michaela Vachunová and Roxana Vachunová
Spolek absolventů a přátel zemědělské školy v Chrudimi z.s