EURECA - European Urban Ecology Academy

Lekce 1: Nedostatek vody

Sekce 1.1: Nedostatek vody v jižní Evropě

Změna klimatu postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami a obdobími extrémního sucha. Opatření v oblasti klimatu je proto nutné provádět nyní, jinak se dopady klimatických změn ještě prohloubí.Podle Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) vykazuje přibližně polovina území Evropy znaky sucha. Některé státy jižní Evropy jako Španělsko, Bulharsko nebo Řecko mají limitovanou spotřebu pitné vody na člověka. Tuto situaci řeší odsolováním mořské vody a výstavbou odsolovacích stanic například “Valencia Desalination Plant”.

Současně téměř všechny řeky v Evropě vykazují extrémně nízké průtoky. Podle předpovědních modelů se situace výrazně nemění a sucho by se mohlo dale zhoršit. Sucho má dopad nejen na jednotlivé obyvatele, ale ovlivňuje a omezuje říční dopravu, zemědělství, výrobu energie, základní infrastruktury jako jsou například zdravotnická zařízení.

S oteplováním klimatu se mění režimy srážek, zvyšuje se výpar, tání ledovců a stoupají hladiny moří. Všechny tyto faktory ovlivňují dostupnost sladké vody.

Očekává se, že častější a závažnější sucha a rostoucí teploty vody vyvolají snížení kvality vody. Tyto podmínky totiž podporují růst toxických řas a bakterií, což ještě zhorší problém nedostatku vody, který je z velké části způsoben lidskou činností.
Kvalitu a množství dostupné sladké vody dále rovněž ovlivní větší výskyt průtrží mračen (náhlých extrémních dešťů), neboť vichřice mohou způsobit, že do povrchových vod proniknou nevyčištěné odpadní vody.

Sekce 1.2: Nedostatek podzemní vody ve střední Evropě

Český hydrometeorologický ústav, oddělení klimatických změn, uvedl v roce 2017, že střední Evropa je na tom s vodou relativně dobře, roční úhrny srážek jsou pořád stejné. Problémem je rozložení srážek v průběhu roku a hlavně větší výpar, který souvisí s vyššími teplotami, což ovlivňuje nízkou hladinu podzemních vod a extrémně nízkou průtočnost téměř všech evropských řek. Z průzkumu Eurobarometr vyplývá, že téměř tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že by Evropská unie měla navrhnout další opatření k vyřešení problémů s vodou v Evropě. Evropské řeky obvykle pramení v horských oblastech a 40 % sladké vody v Evropě pochází z Alp. Změna dynamiky sněhu a ledovců a režimu srážek však mohou vést k dočasnému nedostatku vody v celé Evropě. Změny říčních toků způsobené suchem mohou rovněž ovlivnit vnitrozemskou vodní dopravu a výrobu vodní energie.

Sekce 1.3: Šetření vodou v domácnostech, recyklace

Z výše uvedeného vyplývá nutnost šetření vodou a každý občan by měl být zodpovědný za úsporu a spotřebu vody v domácnosti. Přitom z průzkumu “Eurobarometr “vyplývá, že celkem 62 % občanů má dojem, že nejsou dostatečně dobře informováni o ekologických důsledcích spotřeby vody.
Příklady šetření vody v domácnosti:

1. Změna návyků má velmi efektivní dopad na šetření vodou.
- zavření kohoutu během čištění zubů může ušetřit až 9 litrů vody za minutu
- snížení délky sprchování o 2 minuty denně může ušetřit až 19 litrů vody za den a 7000 litrů vody za rok
-vodu z umytého ovoce použít na zalévání rostlin
2. používat úsporný perlátor na vodovodní baterie
3. používat správně myčku i pračku – využívat kapacitu
4. používat toalety s dvojím splachováním
5. neoplachovat nádobí pod tekoucí vodou
6. vařit přiměřené množství vody v rychlovarné konvici
7. využívat “šedou vodu” – jedná se o vody především ze sprch, van a umyvadel, která je vhodná především na splachování toalet

Sekce 1.4: Doporučení


1. Zkrácením délky sprchování o 2 minuty denně lze ušetřit až 9 litrů. 2. Vodu z mytí ovoce použijte k zalévání rostlin. 3. Na vodovodních kohoutcích používejte perkolátor šetřící vodu. 4. Používejte myčku nádobí a pračku správně - využijte její kapacitu. 5. Používejte toalety s dvojím splachováním.		1. Při čištění zubů nenechávejte téct vodu. 2. Neoplachujte nádobí pod tekoucí vodou. 3. Neplýtvejte vodou nahromaděnou při dešti. 4. Vařte la přiměřené množství vody v rychlovarné konvici. 5. Nepoužívejte toaletu jako odpadkový koš a zbytečně ji nesplachujte.

Lekce 2: Revitalizace vody

Sekce 2.1: Revitalizace vody v krajině, původní řečiště, meandry

V rámci revitalizace se do krajiny vrací tůně, meandry, potůčky. Revitalizovaná Krajina zadržuje vodu a zvyšuje biodiversity. Projekty revitalizace vychází ze znalosti morfologie řek a příslušného říčního vzoru (hydromorfologického typu) a kladou si za cíl navrhnout tvary a rozměry vodního toku odpovídající tomuto typu např. “Revitalizace vodního toku Bukovka v Živanicích”.

Sekce 2.2: Revitalizace vody v osídlených oblastech, umělé náhony, čistírny odpadních vod – biologické čištění

Pro vodní poměry v postkomunistických zemích jsou typické náhony, strouhy, kanály apod. Jedná se o uměle vytvořená díla, nejstarší jsou již z 14. století, a přiváděla vodu do rybníků, zavlažovala louky a také umožnila splavovat dřevo nebo pohánět vodní mlýny.
V současné době se využívají čistírny odpadních vod umožňují čištění komunálních, zemědělských, průmyslových vod. Proces čištění využívá aktivní kal, tzn. biologické čištění.

Sekce 2.3: Kořenové čistírny odpadních vod, domácí čistírny

Každý občan, který nemá možnost připojení na kanalizaci, může využít domácí čistírny odpadních vod. Účinnost čištění je 97%. Vyčištěnou vodu lze vypouštět do vodotečí, použít na zalévání zahrad nebo jako užitkovou vodu v domácnosti.
Kořenová čistírna.


	Domácí kořenová čistírna
Schéma kořenových čistíren: horizontální průtok nádrží s vodou, horizontální průtok pod povrchem, vertikální průtok čistírnou Nejčastěji se vysazují mokřadní rostliny, které rychle rostou a vytvářejí velké množství biomasy. Dalším kritériem je jejich schopnost maximálně využít dostupné živiny. Rostliny jsou velmi důležité pro zajištění dostatečného množství kyslíku pro aerobní odstraňování organických látek v kořenech. Nejčastěji se vysazuje: rákos obecný, orobinec širokolistý (Typha latifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), sítina rozkladitá (Juncus effusus).

Výhody kořenové čistírny: - minimální údržba Na rozdíl od mechanicko-biologických čistíren, které vyžadují častý dohled, potřebuje kořenová čistírna daleko menší péči. - nízké provozní náklady Kořenové čistírny mají pětkrát až desetkrát nižší provozní náklady oproti mechanicko-biologickým čističkám. - dlouhá životnost Při dobré údržbě vydrží náplň čističky 30-40 let. Mokřadní střechy a fasády Mokřadní střecha je unikátní systém spojující zelenou střechu s kořenovou čistírnou. Střecha tak může být využita pro čištění odpadní vody vyprodukované v domě. Úspora vody v domě dosahuje ěž correct až 50 %. Další alternativou, která může čistit vodu na vašem domě je mokřadní fasáda. Může být navržena buď samostatně nebo společně s mokřadní střechou. Výhodou spojení zelené střechy a fasády s čističkou je vznik zelené střechy s nízkou hmotností, která neklade příliš vysoké nároky na statiku a nosnost střechy. Další výhodou je vyřešení častého problému zelených střech, které tkví v nedostatku či naopak velkém množství vláhy. Tento problém se u zelených střech nejčastěji řeší zvýšením vrstvy substrátu, čímž však jsou kladeny vyšší nároky na statiku střechy. Přínosný je také systém recyklace odpadní vody s pomocí střešní kořenové čističky, což přispěje ke snížení spotřeby pitné vody až na polovinu. Mimo to bude zelená plocha střechy či fasády přinášet do lokality vlhkost a příznivé klima, což majitelé i okolí ocení zejména v horkých letních měsících.

Čistírna odpadních vod
Je vhodná pro čištění odpadních vod z koupelen, sociálních zařízení, automatických praček, kuchyní, atd. Nahrazuje překonané septiky, jak po stránce účinnosti, tak po stránce nákladové a je v souladu s požadavky moderního bydlení. Domácí čistička odpadních vod je velmi výkonná a nenáročná na provoz. Technické uspořádání čistírny odpadních vod lépe zvládá nerovnoměrné a přerušované nátoky. Čistírna je vybavena lapačem plovoucích nečistot. Domovní čističky odpadních vod je možné umístit do terénu jako zapuštěnou nebo polozapuštěnou, možno instalovat i nad úroveň terénu.

Výhody domácí čistírny odpadních vod
- snadná obsluha
- minimální náklady na provoz v závislosti na zvoleném režimu (víkendový provoz, dovolená, atd.)
- kvalitní zpracování, dlouhá živnost

Domácí čistírna

Sekce 2.4: Doporučení

Doporučení
Využitím kořenových čistíren a čistíren odpadních vod nejen zvýšíte biodiverzitu, ale i ušetříte finanční prostředky za spotřebu vody a zajistíte efektivnější a hospodárnější využití odpadní vody.


Použitím kořenových a odpadních čistíren lze vytvořit dlouhodobý a nízkonákladový provozní systém. Pečujte o svůj septik. Každý rok jej kontrolujte a nechte jej odčerpat za 3 až 5 let. Zelená plocha střechy či fasády přináší do lokality vlhkost a příznivé klima.		Nevhodné úpravy vodních ekosystémů - například změny nivelety, narovnávání toků, zrychlení odtoku, likvidace břehových porostů. Nepoužívejte vodu na čištění chodníků a příjezdových cest - raději je zametejte. Po vaření nevylévejte vodu z hrnce - vylijte ji do velké nádoby aznovu ji použijte k zalévání rostlin.

Lekce 3: Urbanistické městské ostrovy

Sekce 3.1: Vodní prvky (fontány, jezírka) – město

V zastavěném prostředí je vyšší teplota. Mikroklima zlepšuje dostatek zeleně a vodní prvky, např. kašny, fontány, pítka, mlžítka. Zvyšují vzdušnou vlhkost, čistí vzduch a snižují extrémní teploty. Jsou také estetickým prvkem veřejných prostor a v případě pítek nabízí jednoduchý zdroj pitné vody. Vodní prvky jsou stále populárnější, často zvyšují biodiverzitu a oživují urbanistický prostor.

Sekce 3.2: Historické rybníky a požární nádrže – vesnice

V krajině je rybník vnímán jako krajinný prvek, jednotlivý nebo tvoří skupiny samostatných nebo vzájemně vodními toky propojených rybníků do tzv. rybniční soustavy.
Funkce rybníků
1. Protipovodňová ochrana a retence vody - charakter rybníků, jejich množství a rozloha umožňuje zachytit obrovské množství vody v povodňových situacích

2.Zásoba vody v krajině, vliv na mikroklima - zadržují a akumulují tekoucí povrchové vody a vytvářejí tak zásobu vody v krajině, sloužící všem živým organismům. Díky této schopnosti vznikají v okolí rybníků ekosystémy s bohatou flórou a faunou

3. Dočišťování povrchových vod - Akumulovaná voda v rybníku a její okolí představuje ustálené prostředí, ve kterém vzniká specifický řetězec biochemických pochodů. Současně zde probíhají skladné a rozkladné procesy, přeměna živin a látek, ustanovují se potravní řetězce a vzájemné vztahy v hierarchii zde žijících organismů. Speciálním případem jsou tzv. biologické či stabilizační rybníky, kterou jsou vystavěny pouze za účelem dočišťování povrchových voda.

Požární nádrže byly budovány v místech vysoké kumulace budov a voda složila k hašení vodou v intravilánu, ale také mimo něj, např. Při hašení lesních požárů.

Sekce 3.3: Domácí jezírka, dešťový záhon, aquaponie a hydroponie

Domácí přírodní jezírka
se stávají stále populárnější, často nahrazují “modré bazénky”. Zvyšují biodiverzitu prostředí, zlepšují mikroklima a často umožňují příjemné koupání. Hlavní důvod, proč si lidé pořizují zahradní jezírko, spočívá v tom, že do zahrady přivede život. Díky vodní ploše se k vám na zahradě brzy přestěhují různí drobní živočichové, kteří následně přilákají větší živočichy.

Dešťový záhon
je přírodní nebo uměle vytvořená terénní prohlubeň, kam při dešti stéká přebytečná voda ze střech, chodníků a zpevněných ploch. Ta se pak v průběhu několika dní vsakuje do okolní půdy a neodtéká pryč z vašeho pozemku.Je osázen rostlinami, kterým nevadí nárazově větší zamokření a mají schopnost postupně tuto vodu vstřebávat. Půda v záhonu by měla být hodně propustná, aby se přebytečná stojací voda, co nejdřív vsákla. Srážková voda se díky kořenům rostlin a půdě hezky pročistí a do podzemních vod se tak dostane už bez znečištění.

Akvaponie, hydroponie
Akvaponie je záměrný chov ryb a následné využití této vody pro pěstování rostlin. Hydroponie je pěstování rostlin ve vodném roztoku. Využití vody pro produkci potravin je maximální. Produkce rostlin i ryb je několikanásobně vyšší, než za normálních podmínek. Principem je propojení akvakultury tedy chovu ryb a hydroponického pěstování, tedy pěstování rostlin v živném roztoku. V akvaponii také využíváme prospěšně mikroorganismy, které pomáhají s přeměnou látek a umožňují tak propojení těchto dvou systémů. Tato symbióza je pro soužití všech zmíněných organizmů výhodná.
Pomocí akvaponie můžeme chovat jak ryby určené ke konzumaci, tak okrasné. To samé platí pro pěstování rostlin, můžeme pěstovat rostliny určené ke konzumaci jako saláty, rajčata, okurky, bylinky nebo okrasné květiny. Z globálního hlediska je nejrozšířenější kombinací chov tilapie nilské v kombinaci s pěstováním salátů či bylinek.
Výhodou aquaponie je 95% úspora vody. Oproti konvenčnímu zemědělství má aquaponie minimální nároky na vodu.

Sekce 3.4: Doporučení


1. Založením zahradních jezírek a dešťových záhonů se zvyšuje biodiverzita prostředí, zlepšuje se mikroklima a zabraňuje se odtok vody. 2. Pomocí akvaponie a hydroponie můžeme mít produktivní zahrádku I v městských bytech a na balkonech. 3. Nádrže, jezírka, rybníky zvyšují vzdušnou vlhkost, čistí vzduch a snižují extrémní teploty v městských oblastech.		1. Likvidaci malých vodních ploch (mokřadů a podmáčených stanovišť) v důsledku meliorací. 2. Velké množství vody v krajině může přesytit sorbční kapacitu půdy a způsobit její trvalejší zamokření. 3. Nepoužívejte k zachycování dešťové vody nádoby, které byly dříve používány ke skladování chemikálií.

Lekce 4: Zavlažování

Sekce 4.1: Závlahy a údržba rostlin v osídlených oblastech a v okolí rodinných domů

Při zavlažování veřejných ploch a parků, je automatický závlahový systém používán nejčastěji k závlaze trávníkových ploch, keřových výsadeb a stromů. Závlaha je dnes běžná součástí městských či zámeckých parků. Při každé revitalizaci nebo rekonstrukci veřejných prostor je automatický závlahový systém navrhován zcela běžně jako součást celku, kdy veřejná zeleň se bez této položky (dostatečné závlahy) stává neudržitelnou.

Nejběžnějším způsobem je závlaha pomocí kapkovacího potrubí, které přivádí vodu přímo k jednotlivým rostlinám a pozvolným vykapáváním dodává rostlině, stromu či keři potřebné množství vody.Běžně je součástí automatických závlahových systémů na zahradách rodinných domů, kde doplňuje systém výsuvných postřikovačů. Nadzemní kapkovací potrubí se ukládá na povrch, nejčastěji pod mulčovací kůru.

Sekce 4.2: Zavlažování vertikálních stěn a zelených střech

Další způsob závlahy je pomocí podzemního kapkovacího potrubí. Tento způsob závlahy je velmi efektivní, voda se dostává přímo do kořenové zóny travního drnu a nedochází k výparu vody při závlaze. Podzemní kapkovací potrubí je také vhodné na závlahu úzkých pruhů trávníku. Nejčastější způsob automatické závlahy trávníkových ploch zahrad rodinných domů je závlaha postřikem pomocí výsuvných postřikovačů. Na zahradách se používají především postřikovače rozprašovací a rotační. Další oprimálná variantou jsou závlahové vaky pro udržování městské zeleně, výsadby kolem dopravních komunikací nebo v ovocných sadech. Díky objemu 55 a 75 litrů napojí i velmi žíznivý strom a navíc mu vláhu dopřejí přesně tím způsobem, který má nejraději. Pomalu a plynule. Vaky na zalévání stromů totiž vypouštějí dávky vody v rozmezí 6 – 10 hodin. Zálivka je tak pravidelná a kontrolovaná. Zvlášť vhodné jsou pro stromky na suchých stanovištích, například v zákrytu většího stromu a pro všechny nově zasazené stromky a také stromky rostoucí ve svahu.

Sekce 4.3: Vertikální zahrady

Zelené stěny jsou v posledních letech více populárním doplňkem veřejných, firemních, ale I soukromých prostor. Stěna ze skutečných, živých rostlin má kromě nezpochybnitelného estetického efektu I další pozitivní účinky. Velmi zpříjemňuje pobyt v její blízkosti , prokazatelně čistí vzduch, vylepšuje mikroklima v místnosti.Skládá se ze základních desek, které tvoří jednotlivá patra stěny. Závlahová voda bezpečně stéká ve vymezeném prostoru.

Další možností, jak si domov zpříjemnit pomocí bylinek, letniček nebo ovoce, je použití Hydrofalls. Lze je mít jako jednotlivé samozavlažovací truhlíky například v kuchyni, postavit je na sebe nebo jednotlivě do prostoru či na sebe zavěsit na stěnu a vytvořit si vertikální zahradu. V tomto případě nebudete potřebovat ani zdroj vody ani elektrickou zásuvku, stačí obyčejná konvička na zalévání.

Samozavlažovací květináče jsou vhodné pro domácnost nebo na terasu, balkon či zahradu. Rostliny jakéhokoli druhu můžete v samozavlažovacích květináčích pěstovat na několik různých způsobů. Nejvíce jsou doporučovány:

a) pěstování v kvalitní zemině
b) pěstování v minerálním substrátu
c) pěstování v kokosovém substrátu

Zelené střechy obvykle díky promyšlené skladbě vegetace vyžadují minimum vody a živin. Používají se rostliny s nízkými nároky na půdu a vodu (např. sukulentní rostliny), které vyžadují minimum péče = extenzivní zelená střecha.

Intenzivní zelená střecha má bohatší rostlinnou skladbu, která vyžaduje vyšší vrstvu substrátu, než extenzivní zelené střechy. Výška této vrstvy se může pohybovat mezi 30 až 100 centimetry, aby tvořila dostatečný prostor pro větší kořeny. Větší výška substrátu znamená vyšší retenční schopnost (systém dokáže velmi účinně zadržovat vody) a vytváří tak dostatečnou zásobárnu pro rostliny. Zejména ve stavu nasyceném vodou je pak nutné počítat s daleko větší hmotností, která zatěžuje střešní konstrukci mnohem více, než u extenzivních zelených střech.

Sekce 4.4: Doporučení


1. Šetřit vodu může každý občan s využitím samozavlažovacích květináčů v městských bytech. 2. V případě rodinných domů může každý využít vertikální stěnu jako estetický doplněk svoji zahrady. 3. Závlahové vaky poskytují stromům dostatečné množství vody pomalu a plynule.		1. Nezalévejte trávníky během horkých polojasných dnů - snížíte ztráty vody odpařováním. 2. Nedovolte, aby dešťová voda zbytečně odtékala z vašeho pozemku. 3. K zavlažování nepoužívejte pitnou vodu, pouze užitkovou a dešťovou vodu.

Lekce 5: Zadržování vody v krajině

Sekce 5.1: Zakládání mokřadů, poldry

Mokřady jsou považovány za přechodné prostředí, což je přičítáno skutečnosti, že v určitých ročních obdobích se jedná o vodní systém a jindy zcela suchozemské, z tohoto důvodu je klasifikován jako smíšený ekosystém. Je považován za ekosystém bohatý na biologickou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů, což z něj činí jednu z oblastí s největší péčí o životní prostředí.

Mokřady jsou považovány za nejdůležitější ekosystémy v rámci celého systému životního prostředí, je třeba poznamenat, že příroda umožňuje dokonalou rovnováhu mezi svými různými prvky, které umožňují vývoj organismů, které ji tvoří, a tím zaručují rozvoj života. Tento ekosystém je považován za jednu z největších rezervací biologické rozmanitosti fauny, jako jsou ptáci, ryby a mnoho dalších. Většina těchto druhů ho považuje za ideální prostředí pro svůj nepřetržitý vývoj díky neustálému vlivu vody.

Poldry, travnaté prohlubně s hrází, slouží ve chvíli, kdy přijde blesková povodeň. Voda se tu zachytí a pak postupně odtéká. Lidé ji mohou využít třeba na zalévání.
Je vytvořen přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec (suchá nádrž či suchý polder), nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně (polosuchá nádrž či polosuchý polder). K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody.

Suchý poldr nebo také suchá ochranná nádrž či suchá retenční nádrž je vodní dílo sloužící protipovodňové ochraně. Název suchý poldr je na místě, protože po většinu času zde žádná voda nebývá.Společně s mokřady umožňují zadržování vody v krajině a současně zvyšují biodiverzitu.

Sekce 5.2: Zadržování vody v urbanistických oblastech

V historii byla vždy snaha odvádět vodu z měst a obcí pryč. V současné době jsou podporovány moderní výstavby pro zadržování dešťové vody. Výskyt povodní způsobený extrémními srážkami se stal v Lisabonu frekventovaným, hlavně v okolí řek, díky vzrůstajícímu záboru půdy a klimatických změn. Tuto problematiku řeší například Lisabonský všeobecný plán vysoušení (LDMP).

Zelené střechy
Při deštivém období dochází zvláště v hustě zastavěných částech urbanizované krajiny k přetížení kanalizační sítě v důsledku rychlého odtoku ze střech a zpevněných ploch. Tento problém pomáhá řešit vegetační střecha, která svými retenčními vlastnostmi snižuje nápor na kanalizaci. Část zachycené vody v souvrství se přirozeně odpaří zpět do atmosféry, čímž zelená střecha napomáhá udržet přirozený koloběh vody tam, kde byl lidskou činností narušen.
Zelené střechy obsahují drenážní systém, který zadržuje a odvádí přebytečnou vodu. Správná funkce tohoto systému je základním předpokladem pro spolehlivost a dlouhou životnost střechy..

Sekce 5.3: Sběr a zadržování vody v okolí rodinných domů

Zasakovací průlehy (swejly) jsou technickým prvkem, který slouží k zadržování srážkové vody z pozemních komunikací. Především ze silnic a chodníků. V podstatě se jedná o uměle vytvořený malý mokřad, který brání rychlému odtékání vody a usnadňuje propustnost vody k rostlinným kořenům. Rozlišujeme tzv. vodorovné, šikmé průlehy, průlehy se sklonem. Zelené koberce mají ve městě řadu výhod. Kromě estetického prvku zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu. Současně vytváří útočiště pro hmyz a bezobratlé živočichy.

Květnaté louky Města a obce v současné době řeší problémy spojené s klimatickými změnami, nedostatkem vody v půdě, nebo její přebytek v případě přívalových dešťů. Jedním z opatření, které zajistí zpomalení vody, její zásak a ochranu domů současně, je výsev květnatých luk. Květnaté louky nahrazují nízko střižené trávníky, a tím se zvyšuje biodiverzita dané lokality, sníží teplota a zadrží se více vody v krajině.
Propustné dlažby Rostoucí podíl zastavěných ploch vede k narušení přirozeného hydrologického cyklu. Dešťová voda odchází do kanalizace a dál mimo území, což vede ke změně lokálního mikroklimatu. Vývoj propustných povrchů je jedním ze souboru opatření tzv. modrozelené architektury, která napomáhají ke snížení povrchového odtoku nepropustnými povrchy. Až dvě třetiny nepropustných ploch tvoří chodníky a plochy související s dopravními komunikacemi.Vodopropustné betonové dlažební prvky lze využít jako vodopropustný zpevněný povrch pozemních komunikací všude tam, kde je cíleno na hospodárné využití dešťové vody a také zpomalení odtoku dešťové vody do kanalizačního systému i částečné retence v městských aglomeracích, v parcích, na velkých parkovacích plochách, chodnících, cyklostezkách, venkovních zpevněných plochách v zástavbách rodinných a bytových domů, ale také průmyslových areálů.
Sběr dešťové vody je hospodárný způsob, který šetří zdroje pitné vody, poskytuje rostlinám kvalitní bezchlorovou zálivku. V současné době je široký výběr podzemních i nadzemních nádrží na vodu. Sběr dešťové vody je efektivní a udržitelný postup, který přináší mnoho výhod. V první řadě pomáhá šetřit a zachovat zdroj sladké vody, což může přispět ke snížení nákladů na vodu a také snížení zatížení na místě vodní zdroje. Dešťová voda poskytuje základní živiny a neobsahuje chlór či fluorid, které se často nacházejí v upravené vodě, což může vést k lepšímu zdraví a vitalitě rostlin. Proto pokud ji používáte k zalévání vaší zahrady, může zlepšit zdraví půdy tím, že zabrání hromadění látek, které by mohly poškodit kořeny rostlin a strukturu půdy. Zlepší se také růst a zdraví rostlin, protože dešťová voda je měkká a mírně kyselá, díky čemuž je ideální volbou pro většinu rostlin. Mulče Dešťovou vodu můžete v zahradě udržet i jinými způsoby, respektive zabráněním jejímu vysychání. Pro udržení vlhkosti můžete ve vaší zahradě aplikovat mulč. Mulč udrží vlhkost a teplotu půdy a zároveň také zabrání růstu plevele. Mulče se rozdělují na organické a anorganické. Každá skupina má naprosto odlišné vlastnosti, které určují, kde a jakým způsobem je lze použít. A) Anorganické mulče kamení a oblázky perfektně odvádějí vodu a při dešti nejsou splavovány ze svahu tak jako organické mulče. Proto jsou ideální pro mulčování ve svazích, na skalkách, v okolí jezírek, v okolí chodníčků nebo pro vytváření cestiček. Využít je lze i pro vybudování suťoviště. Mulčování anorganickými materiály je ovšem nutné přizpůsobit i skladbu rostlin tak, aby vybrané rostliny dobře snášely výkyvy teplot a zejména v létě je nezahubilo přehřívání. Velkou výhodou anorganické mulče je její dlouholetá trvanlivost. Pokud máte na zahradě chodníčky a zda příjezdové cesty, můžete zvážit použití propustných dlažeb. Ty sníží odtok vody a podpoří její absorpci. B) Organické mulče mohou plnit hned několik funkcí. Zejména kůra skvěle plní funkci okrasnou. Dále organické mulče brání bujení plevele, zadržují v půdě vláhu, plní i funkci tepelně izolační. Jelikož se jedná o organický materiál, který postupně tleje, organické mulče zároveň půdu hnojí. Kdy nejčastěji půda vysychá - sekání a dočista vyhrabané plochy - zrnitost materiálu na povrchu ploch. Hrubozrnná struktura se vzduchovými dutinami neumožňuje tak snadné vypařování vody. Čím je naopak jemnější zrnitost povrchu, např. u bláta nebo jílu, tím více se uplatňuje kapilární vzlínavost vody. Povrch pak rychle vysychá a praská. Zrnitost navíc úzce souvisí s provzdušněním půdy. Proti nežádoucímu vysychání v přírodní zahradě se hojně využívá právě výše zmíněné mulčování, které půdu zastiňuje, provzdušňuje, zabraňuje výparu vody a zároveň při rozkladu substrátu i hnojí. Do určité míry zpomaluje také růst plevelů. Zadržení vody v urbanistických a přírodních porostech Rostliny jsou velmi důležitou složkou zasahující do koloběhu vody mezi půdou a ovzduším. Vegetace odebírá vodu půdě, a tím ji vysušuje, avšak současně svým vlastním výparem zvlhčuje své okolí. Množství vody, které rostliny vypaří do ovzduší, je dáno mnoha faktory. Na výpar má především vliv: - množství vody v půdě (čím vlhčí je poloha, tím větší může být výpar), - teplota ovzduší (čím vyšší je teplota, tím vyšší je výpar), - intenzita proudění vzduchu (při silném proudění je vyšší výpar), - druh rostliny, její stáří a jiné faktory Městský vzduch bývá v důsledku kompaktní výškové zástavby a zpevněných povrchů vždy sušší než vzduch v okolní krajině. Mění se půdní evaporace vody, dešťové srážky jsou odvedeny do kanalizace. Rostliny ovlivňují koloběh vody v přírodě tím, že jej zpomalují. Umožňují lepší vsakování vody do půdy i půdní evaporaci. V přírodních porostech, které zdárně přežívají období sucha, jsou vždy zastoupeny druhy rostlin s přízemními růžicemi listů, jako jsou jitrocele (Plantago), jetel plazivý (Trifolium), kopretiny (Leucanthemum), prasetníky (Hypochaeris), pampelišky (Taraxacum), nebo sedmikrásky (Bellis). Tyto druhy zastiňují prostor kolem rostliny a snižují tím vypařování vody. V přírodní zahradě, s požadavkem minimální náročnosti na údržbu, vydrží plochy s těmito rostlinami déle zelené, nežli intenzivní trávníky. V období sucha zůstává plocha i po posečení zelená právě díky přízemním listům rostlin. Pokud pokosený trávník obsahuje pouze stébelnaté druhy, bez zálivky velice rychle vysychá. Skutečnost, že se v úmorných vedrech trávníky nesečou a zelenina nepleje, přispívá právě k nízké údržbovosti přírodních zahrad. Platí to i pro období dlouhodobých dešťů. Neposečená louka vypadá sice nevzhledně, ale nadzemní části rostlin do sebe nasají velké množství srážkové vody. Kdyby byla nízko posečená, došlo by k povrchovému odplavování půdy a živin. V přírodní zahradě tudíž sečeme a plejeme, až deště ustanou.

			Propustná dlažba je navržena tak, aby umožnila dešťové vodě vsak do půdy a zvodnělé vrstvy, nebo, aby byla zachycena pod zemí a poté uvolňována regulovanou rychlostí do povrchových vod.Díky svým vlastnostem je vhodná zejména pro městskou zástavbu, parkoviště a všude tam, kde jsou žádoucí přístupné plochy s klasickou minimální spárou. Výborně se hodí také pro řešení ploch v okolí rodinných domů. Šterkové trávníky jsou novým trendem dnešní doby. Jedná se o pochozí či pojízdný trávník založený na vrstvě směsi štěrku a zeminy, kde porost samotný tvoří směs vybraných trav a bylin. Může plnit funkci příjezdové nebo parkovací plochy ve městě i v přírodě.Štěrkový trávník se stává populárním díky svým ekologickým, ekonomickým a v neposlední řadě estetickým výhodám. Zlepšuje mikroklima, zvyšuje vodní kapacitu a propustnosti daného místa. Svou vcelku bohatou druhovou rozmanitostí travní směsi vytváří životní prostor pro živočichy. Jedná se o relativně jednoduchou stavbu a to přináší i nižší pořizovací náklady. V neposlední řadě štěrkové trávníky přispívají k rozšiřování „zelených ploch“ v samotném intravilánu našich měst.
			Štěrkový trávník má výborné vlastnosti a výhody (když je dobře udělaný): - nezůstává na něm stát voda jako třeba na větší betonové ploše, - způsobuje méně hluku při přejíždění než po dlážděné či betonové ploše - umožňuje mít v daném prostoru více zeleně, - jeho pořízení je levnější, dostupnější a je snadnější na zhotovení, - nepotřebujete budovat dodatečné odvodnění nebo kanalizaci.

			Gabiony Při zakládání gabionových zdí se budují základové pásy ze štěrku pod gabionovými konstrukcemi, které podporují zadržování vody v urbánním prostředí – zde tvoří „zásobníky“ podzemní vody pro okolní dřeviny – po vydatnějších srážkách poskytují čas půdnímu horizontu pro dokonalejší vsakování srážkové vody. Spolu s přilehlými mlatovými cestami tvoří vsakovací kolektory, ze kterých stromy a keře čerpají vodu, která by jinak byla převedena povrchovým odtokem do městské kanalizace. Vhodným příkladem využití je “Ochranná gabionová zeď v ulici Teplého, město Pardubice – Dukla”.

Sekce 5.4: Doporučení


1. Každý občan, který vlastní pozemek, si vybrat způsob zadržování a sběru vody podle svých finančních možností. 2. Mulčování má efektivní dopad na šetření vodou a je také estetickým prvkem v zahradě. 3. Využití gabionů podpoří zadržování vody v městském prostředí. 4. Propustná dlažba je dobrým řešením pro městskou zástavbu, protože umožňuje vsakování dešťové vody do půdy.		1. Nevrstvěte mulč příliš hluboko. Příliš hluboká vrstva brání přístupu nezbytného kyslíku do půdy a způsobuje dušení kořenů. 2. Nepoužívejte vodě nepropustné materiály jako je beton na zpevnění komerčních ploch. 3. Horkých letních dnech nesekejte často trávníky, došlo by k povrchovému odplavování půdy a živin

Shrnutí

Nedostatek vody Podle Světového ekonomického fóra je nedostatek vody jedním z pěti globálních rizik a postihuje již čtvrtinu světové populace. Voda existuje také v řekách a jezerech, ledu, vodní páře, stejně jako ve fauně a flóře a samozřejmě v nás. Pouze 2,5 % z celkového množství vody tvoří čerstvá voda, ale to neznamená, že všechna dostupná čerstvá voda a může být použita k výrobě pitné vody.		Přírodní domácí zahrada Vytvářením vlastních přírodních domácích zahrad se zahradními jezírky a dešťovými záhony se pomůže zlepšit biologická rozmanitost prostředí, mikroklima a zabrání ztrátám vody.
Alternativy pro úsporu vody Používáním kořenových čistíren a čistíren odpadních vod nejen zvýšíte biodiverzitu, ale také ušetříte peníze za spotřebu vody a zajistíte efektivnější a hospodárnější využití odpadních vod.		Úspora vody Každý občan může šetřit vodou používáním samozavlažovacích květináčů v městských bytech. Každý, kdo vlastní pozemek, si může zvolit způsob zadržování a jímání vody podle svých finančních možností. Proto je nezbytné, abychom byli informováni, vzděláváni a naučili se zadržovat vodu v krajině, naučili s vodou lépe hospodařit, upravovat, čistit a recyklovat.